Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie

Filosof Abú ´l-Walíd ibn Rušd (Averroes, 1126–1198) je dodnes považován za jednoho z největších islámských filosofů a nejčistšího aristotelika. Přejal a rozvinul racionalismus řecké filosofické tradice a přeměnil ho v mocný intelektuální nástroj sloužící k odhalování pravdy, aniž by k tomu bylo zapotřebí náboženství. Jeho význam pro Evropu byl tak zcela určující – svými myšlenkami Ibn Rušd přispěl k růstu scholastiky a renesance a ovlivnil další významné myslitele, jako byli např. sv. Tomáš Akvinský či Maimonides.
Kniha přináší český překlad spisu Rozhodnépojednání o vztahu náboženství a filosofie, v němž se Ibn Rušd pokusil začlenit aristotelskou filosofii do náboženského rámce a vytvořit těsné sepětí mezi vírou a rozumem, jejichž konkurenční vztah byl jedním z hlavních filosofických problémů pro středověké filosofy z okruhu všech tří monoteistických náboženství. Jasně zde ukázal, že mezi vírou a rozumem není žádný spor, a že pokud je Korán správně vykládán, nachází se v naprostémsouladu s filosofií. Tento traktát, jedno z klasických filosofických děl, bezpochyby představuje mezník v dějinách západní civilizace.

Přeložil, úvodní studii napsal a poznámkovým aparátem opatřil Ondřej Beránek.