Duch a síla

Memoárová literatura s tematikou našeho zahraničního odboje za 2. světové války zažívá po letech nucených zákazů v posledních dvou desetiletích doslova „boom“. Své paměti napsali a vydali generálové i obyčejní vojáci našich zahraničních armád, bojujících ve Francii, Velké Británii, na Středním východě i v SSSR.
Přesto je kniha pamětí pátera Huga Vaníčka doslova jedinečná – poprvé od roku1945 čtenáři v českém prostředí zprostředkovává pohled katolického kněze, důstojníka duchovní služby československé armády, přímého účastníka bojů na válečné události a vedení zahraničního odboje.
Páter Vaníček, v té době člen řádu Tovaryšstva Ježíšova, patřil mezi první dobrovolníky, kteří se v létě 1939 dali k dispozici rodícímu se odboji. Byl přesvědčen o tom, že síla, i když je použita nutně a ve spravedlivém boji, musí být posvěcena duchem. Ačkoli jeho postavení vojenského duchovního katolického vyznání bylo v převážně ateistickém ovzduší vznikající československé zahraniční armády velmi těžké, statečně a trpělivě působil s dalšími řeholníky v jejích řadách po celou válku, a dokonce byl vyznamenám Československým válečným křížem 1939.
Text pamětí vznikal v polovině šedesátých let, tedy v období celospolečenského uvolnění. Autor, který byl krátce po komunistickém převratu v roce 1948 vyhozen z armády, odsouzen a několik let držen v protizákonné internaci, podává své zážitky z let 1939–1943 s vyrovnaným odstupem, čtivým kultivovaným jazykem a bez hořkosti k těm, kteří již od války mařili jeho dílo.
Kniha je opatřena rozsáhlým poznámkovým aparátem a úvodní studií z pera vědeckého pracovníka FFUK a Vojenského historického ústavu Jiřího Plachého.