Afrodita dnes

Výstava věnovaná Afroditě reaguje na rostoucí zájem o mytologii a antické kulturní dědictví na počátku 21. století a představuje recepci této antické bohyně sexu v současném českém výtvarném umění. Téma výstavy se tak zároveň stává i příspěvkem do vysoce aktuální diskuse o postavení ženy v dnešní společnosti a její reflexi v umělecké tvorbě. Vystavená díla, z nichž většina vznikla právě pro tuto výstavu, spojuje skutečnost, že se jedná o tvorbu členů Sdružení českých umělců grafiků Hollar a jejich hostů. Třicet osm prací předních českých grafiků doplňuje monumentální sousoší Michala Gabriela Zrození Venuše. Gabriel je v dnešní době nejvýznamnějším českým sochařem, který se ve své tvorbě inspiruje antickou tradicí. Současná zobrazení mýtu o řecké Afroditě, kterou Římané uctívali jako Venuši, jsou na výstavě konfrontována se sádrovými odlitky nejvýznamnějších antických plastik, jež ze své sbírky zapůjčil Ústav pro klasickou archeologii Univerzity Karlovy. Spojnicí mezi antickými díly a současnou tvorbou jsou pak odlitky dvou renesančních reliéfů, které na výstavu zapůjčila Správa Pražského hradu. Reliéfy z letohrádku Belveder v zahradě Pražského hradu představují vůbec první vystoupení Venuše v českém prostředí. Způsob prezentace vystavených výtvarných děl je navíc pokusem o integraci vědy a umění, čímž se bezezbytku naplňuje ideový program galerie Věda a umění.
Předkládanou publikaci uvádí kapitola nazvaná Afrodita včera shrnující současný stav vědeckého bádání o Afroditě (Venuši) a jejím zobrazení v antice. Obsahem další části Afrodita dnes je vlastní ilustrovaný katalog vystavených děl. Reprodukce grafik doprovázejí texty, kde je autoři sami komentují a odpovídají přitom na ústřední otázku celého výstavního projektu: „Čím může antická Afrodita uchvátit současnou imaginaci?“